V podvečerních hodinách se s týmem (alespoň s některými) rozloučil Třasák se svobodou. Akce nikterak živelná, spíše komorního ražení, neznamená, že se nemůže nic přihodit.
Datel v obavě o svůj ne právě 100% zdravotní stav prohlásil, že studené pivo pít nebude, a že raději jen kořalku. Tak mu Třasák ochotně nalíval Ferneta přímo do půllitru. V polovině vypité lahve Třasák vyhlásil "jestli Datel vypije lahev Ferneta, tak já sním dvoupatrový dort." Datla, polovičního abstinenta, toto výzva nechala klidným, protože v popíjení nikdy nesoutěžil. Jak čas utíkal a zdravotní stav se mnoho nezlepšoval, tak i mizel Fernet v lahvi. Nakonec v lahvi zbylo už opravdu jen na dně. Tou dobou měl již Datel pocit, že jeho léčebná kůra je již u konce. Dobře také věděl, že předepsané dávkování léků se nemá překračovat. Při pohledu na ten malý zbytek Fernetu a v představě jak Třasák do sebe cpe dvoupatrový dort, toto pravidlo porušil a Ferneta dopil.
Nyní je řada na Třasákovi a na jeho dvoupatrovém dortu. Doufám, že se také poblije.