Letošní soustředění bylo opět na Rezku a to již potřetí.
Ve čtvrtek 11.6.2015 kolem půl čtvrté vyrazila první část účastníků s autem Maminky. Cestou jen přibrzdila v Náchodě, kde vyzvedla maso na tatarák. Druhé auto vyrazilo s Třasákem a Matesem o něco později a cestou nakoupili potraviny.
Letošního soustředění se zúčastnil po delší době i Jehňa. Přijel na kole. Jako každý nováček, který jel na Rezek poprvé, skončil na Palátově louce. Po krátké telenavigaci (vysvětlení pojmu „telenavigace" je v zápisu ze soustředění v roce 2013) dorazil za ostatními.

Po ubytování, rozestlání postelí, rozepsání služeb v kuchyni, určení „dévéťáka" a stanovení obsluhy, byla konečně vytoužená večeře – tatarák + pivečko + bílá plachetka. Následovala rozprava o minulosti, současnosti a budoucnosti nejen Svahilského národa.

V pátek ráno, po snídani si Třasák oblékl své sexy tepláky a vyrazilo se na dřevo. Za ¾ hodinky bylo hotovo. Mates uvařil oběd a pak následovala poobědová pauza. Kolem 17:00 hodiny se všichni začali připravovat na koncert Kabátů v Hradci Králové.
Sojku mělo dovést do Hradce jiné auto, které vyjíždělo z Police. Neboť nevěděli, kde přesně je tábořiště opět došlo na telenavigaci. Tentokrát navigoval sám Sojka. Mimo celkem normálních povelů, ostatní také zaslechli, jak Sojka do telefonu říká: „.....u modrých úlů zatočte". Po chvíli nepochopení, Ti bystřejší Sojkovi říkali, že to nejsou úly, ale jsou to poštovní schránky. Sojka na rady ostatních nereagoval a stále navigoval: „....až uvidíte modré úly, tak sjeďte z hlavní silnice...." Asi po 30 minutovém hovoru (telenavigaci) to Máma už nevydržel, skočil do svého auta a jel jim naproti. Po příjezdu hostů jim chtěl Sojka natočit pivo. Mates mu radil: „zapni si chlazení piva". To také udělal. O několik hodin později po návratu z Hradce se zjistilo, že chlazení Sojka zapnul, ale při tomto úkonu odpojil ledničku. Asi mu 3 volné zásuvky pro jedno chlazení byly málo.

V Hradci bylo děsné vedro, koncert se povedl a Kabáti nezklamali. Máma si to užil, asi nejvíce a sním i nejbližší okolí. I Třasák se v jednu chvíli pustil do tanečních (kývacích) kreací jeho příručního zavazadla.
Drobná epizoda nastala po koncertě, když Sojka nějak nemohl najít auto, které ho do Hradce přivezlo. Trochu bloudil ale nakonec opět pomocí telenavigace se všichni setkali.
Po příjezdu do tábořiště měl manželský pár Maminka a Tatínek drobnou rodinnou neshodu. Ostatní jen přihlíželi jejich vzájemné komunikaci a občas to něčím okomentovali.
Při té příležitosti Trnda složil drobnou rýmovačku na stejné počáteční písmeno:

Čubinka čudí, č...k čumí

To bylo asi vše, co byli přítomní schopni vyplodit, proto se šlo za chvíli spát.

Sobotní probuzení bylo časnější než předchozí den, protože konečně dorazil na soustředění i Máchal. Ač se snažil chovat tiše, stejně se časem všichni probudili.
Po všech ranních procedurách tým vyrazil na trasu, kterou si většina vybrala. Zřícenina Výrova se úspěšně minula a tak se pokračovalo vražedným tempem (3,2km/hod.) kolem obůrek do Slavoňova. Následoval pozdní oběd a trochu piva. Splnili jsme si úkol a „Kance" jsme rozesmáli. Tentokrát to byl Máchal, když chtěl zastavit ventilátor koštětem. Jehňa odjel domů na kole, které měl sebou a hrozící déšť nás zvedl od stolů a pomohl nám se dostat rychle do tábora.
Začalo pršet chvíli po návratu a tak se vše přesunulo do chaty.

V neděli Třasák a Máchal odjeli hned ráno domů. Ostatní dokončili úklid, stavili se „U Kance" na oběd a věnečky pro své milé a odjelo se domů.