Lokalita letošního soustředění byla zvolena tak, jako v předcházejících letech.
Jen počet účastníků se nám snížil. Sojka nemohl jet protože ho navštívila DNA a Máchal se soustředění nechtěl zúčastnit. Třasák přijel až v pátek odpoledne.
Harmonogram odjezdu byl stejný, jen cestou jsme měli v Radechové vyzvednout připravené pivo. Po příjezdu do Radechové na nás žádné pivo nečekalo a dodavatel nám nebral telefon. Jeli jsme zpět do Náchoda abychom se dozvěděli, že u Vernera mají již zavřeno. Nakonec nás zachránili v JIPu.

Po příjezdu a zabydlení se, Mates zjistil, že doma zapomněl vajíčka na přípravu tataráku. Tak zaúkoloval manželku a ta mu vejce přivezla. Sice našla "červené úly" ale nakonec jí jel Mates na kole naproti. Tím se stala historicky první ženou, která se soustředění zúčastnila. Alču jsme všichni odměnili pořádnými hudlany a Mates měl konečně svá vejce.
Po výpravě na dřevo Jehňa udělal skvělý tatarák a čtvrteční večer jsme zakončili ve venkovním přístřešku hrou Prší z několika smíchaných balíčků karet. Naše upravená pravidla (aby se mohl pít Rum) nám časem dávala dost zabrat a hráči měli občas problémy s identifikací karet. Několikrát zavzpomínali na Máchala. Ten byl na tom obdobně jako my, ale již za střízliva. Nejčastější slova, která večer zněla: „Křivé obvinění, křivé obvinění. Napij se !!! „
V pátek po snídani jsme jeli autem do Dobrušky na exkurzi pivovaru, kterou Mates vyjednal. Poté si skupinka zakoupila drobné upomínkové předměty (někdo si koupil studené pivo v PET lahvích) a šlo se na obhlídku Dobrušky. Po obchůzce náměstí následoval oběd. Poté se rozhodlo, že se vrátíme do tábora a zahrajeme si různé sportovní hry. Kostku, Petanque a šipky. Začalo pršet, a tak jsme skončili opět u karet a slovních her. Mates mezitím připravil steaky k večeři.
Na sobotní den byla naplánována malá vycházka na hasičskou soutěž nebo do Nového Města, ale počasí nám nepřálo. Každou půl hodinu až hodinu přišla půlhodinová přeháňka. Po třech hodinách vyčkávání (dokonce jsme se již převlékli do vycházkového) jsme vycházku definitivně vzdali a vrátili se k oblíbené činnosti. Jehňa odjel na kole domů a opět jsme z pocitu, že někdo schází stále přepočítávali účastníky.
V neděli už mnoho zábavy nebylo. Uklidili jsme a odjeli domů. Cestou domů v autě již skoro nikdo nepromluvil.....