Napsal Datel

Kategorie: Turnaje

Vytvořeno: 13. prosinec 2002

Zobrazení: 13235

V mrazivé prosincové sobotě začal námi velmi očekávaný turnaj VÁLEC CUPN. Na tento turnaj bylo velmi obtížné se zapsat, neboť turnaj byl limitován maximálním počtem přihlášených týmů na 8 a pro náš tým již nebylo místo.Po opakované "diplomatické" intervenci Třasáka nám  bylo umožněno na tento turnaj přijet (nevíme na úkor kterého týmu).
Odjezd z Police byl určen na 6.50 od depa  Mártyho autobusu. Michal přinesl dvě láhve,v kterých byly na dně jakési splašky, kterým honosně říkal Fernet. Byla zima a tak jsme to s radostí přivítali,až na Mártyho, který dělal řidiče. Michalovi bylo přiznáno malé bezvýznamné+. K mému překvapení přišli všichni včas a tak jsme mohli vyrazit. Jen Trnda se nám telefonicky ozval až když jsme byli  za Pasama.

V Meziměstí jsme byli mezi prvními, alespoň jsem mohli v klidu okouknout situaci.Pořadatelé teprve připravovali hřiště.
Na místě jsme zjistili, že turnaj byl  rozšířen na 10 družstev.Byly rozlosovány dvě skupiny:
skupina  A : Hyeny, Sépie, Igelit,Antabus,Dřevěnka Broumov
skupina  B : Tiky team, Mozky, Vodáci, Teplice, Válečci.

Postupový klíč byl jasný - jestli jsme nechtěli jet domů mezi prvními, znamenalo to umístit se ve skupině alespoň na čtvrtém místě. To znamenalo porazit minimálně jedno družstvo.
Při sledováni hry Hyen jsme zaregistrovali, že hrají o devíti hráčích a tak jsme nastoupili do hry v plném družstvu (t.j.10) aby si zahráli všichni - ono se to "promele".

První zápas nás čekal s Mozky. Nástup do hry nebyl pro nás zrovna nejlepší. Než jsme se rozkoukali tak jsem prohrávali 1:0. Vypadalo to,že za to může oslabení týmu o našeho kapitána Sojku. Toho nemohlo vyrušit od jeho kecání všude a se všemi ani taková maličkost, že jeho tým již hraje a vesele žvanil kdesi dál. Když se konečně dostavil na plac a zapojil se do hry, mysleli jsme si, že to nejhorší máme za sebou. Opak byl pravdou. Náš kapitán po několikátém kontaktu s míčkem nezklamal a jak je jeho tradicí dal si vlastní gól !! Po této události bylo  ostatním soupeřům nabízeno bezúplatné převedení  Sojky do jejich družstva, ale nikdo ho nechtěl (jedině,že bychom ještě zaplatili). Funkce kapitána byla zrušena a vytvořena funkce tiskového mluvčí - spíš jenom mluvčí.

Dalším soupeř z Teplic se nám jevil tak, že bychom ho mohli porazit a tím si zajistit postup . Zhruba po 5 minutách hry jsme vedli nad soupeřem 2:0. Byl to pro nás nečekaný úspěch.  Možná právě proto, že se vedení o dva góly zdálo pohodové jsme nějak zvolnili. Ani návrh na mohutné bránění výsledku a jen vyhazování míčů nebyl přijat a tak se stalo, co se muselo stát. Najednou to bylo 2:2. Na střídačce vznikal neuvěřitelný zmatek, střídalo se chaoticky a vyslovená otázka " kdo má jít hrát" mě uváděla do stavu nepříčetnosti. Přidalo se k tomu vytýkání si vzájemných chyb. Do naší  klece padl třetí a rozhodující gól a byl konec. Tento zápas jsme si prohráli sami.

V třetím zápase náš čekalo prestižní utkání s Vodáky. Byl to tým z Police který na Polickém turnaji hrál loni pod jménem Lúďovi junioři.
Tento tým známe dobře i jejich tvrdou a nečistou hru a tak bylo pro nás velmi důležité je porazit - už jen z morálního hlediska. Když k tomu přidám, že to byla poslední možnost jak získat vstupenku k postupu (předpokládalo se, že Válečky nemáme šanci porazit) tak se šlo do zápasu úplně s jiným nasazením. Někteří hráči se také motivovali v přilehlé restauraci. Vývoj zápasu byl velmi napínavý 1:0 pro nás 1:1 , 2:1 pro nás 2:2. Pak se delší dobu nic nestalo a všichni věděli, že kdo dá gól ten postupuje. Tou nejslavnější střelou turnaje byla střela z hokejky Jehni a tak se stal hrdinou. 3:2 byl konečný výsledek.

Před čtvrtým zápasem s Válečky se výsledková tabulka poněkud zamíchala a nám vnikla šance, když bychom Válečky porazili mohli bychom se umístit ve skupině na druhém místě a tím získat slabšího soupeře ve vyřazovacím systému. Museli jsme ale jen vyhrát, remíza a prohra znamenala čtvrtou příčku.
Podali jsme celkem slušný výkon, ale stačilo to jen na remízu.

Další zápas byl již vyřazovací a narazili jsme na Sépie které také velmi dobře známe.Jsou o třídu lepší. Když k tomu přičteme ten fakt,že jsem tento zápas hráli hned po předchozím tak se výsledku 11:0  nelze mnoho divit. Tento duel byl v tomto turnaji naším posledním.

Netrpělivě jsme čekali na výsledek Hyen, protože kdyby byli vyřazeni tak bychom se celkově umístili na pro nás krásném 7. místě. Hyeny nečekaně zvítězili a postoupili do dalších bojů. Tím na nás zbylo jen 8. místo. Nastal čas k odjezdu.
Večer od 20. hodiny jsme uspořádali i s našimi manželkami vyhodnocení v Penzionu 65.

Naší neuvědomělostí,neschopností si nahrát, pořádně vystřelit a neochotou nechat na hřišti vše, co v každém je, jsme skončili na 8. místě. Rozhodně jsme měli na víc. Přesto všechno jsme splnili svůj cíl,  8. místo je pro nás solidním výsledkem. Špičkový výkon podal náš gólman MATES.
Splnili jsme i svůj úkol porazit Vodáky a jak poznamenal jeden z nás " jen škoda,že nehrál taky Petr Jansa".
Psát o rozhodčích by bylo velmi rozsáhlé a tak jen snad toto : co se rozhodčímu neřeklo to neodpískal.

Konečnými vítězi turnaje se stali SÉPIE. Hyeny překvapili a umístili se na fantastickém 4 místě. Podle mého názoru je to překvapení turnaje.

TIKY TEAM sestava :

Alin                                                     Láďa                                        Jehňa
Datel            Michal                           Márty           Sojka                     Trnda           Třasák

MATES

branky 9:25 = 5.0       obdržených  branek / zápas
                 = 1.8       vstřelených branek /  zápas 

Napsal Datel

Kategorie: Turnaje

Vytvořeno: 30. leden 2002

Zobrazení: 6452

Napsal Datel

Kategorie: Turnaje

Vytvořeno: 22. leden 2002

Zobrazení: 11963

Napsal Datel

Kategorie: Florbal

Vytvořeno: 19. říjen 2001

Zobrazení: 11546

Jednoho listopadového nedělního odpoledne roku 2001, po dobrém  obědu se Datel povaloval na gauči a  jeho  tělo pomalinku zpracovávalo dobrou krmi. Jak tak pomalu začínal usínat, tak se mu nepozorovaně vloudila do hlavy myšlenka : ' musím něco dělat, sportovat !!'.
První co ho napadlo bylo, hrát benďák. Při vzpomínce na poslední hru (asi před 2 roky) si okamžitě vybavil Mártyho a jeho slova která ho provázela celý následující měsíc po kritické hře. Datel okamžitě usoudil, že tudy cesta nepovede. Napadla ho  teplá varianta - hrát v tělocvičně. Tam se s klasickými  hokejkami hrát nemůže a tak tu byl florbal. Zavolal Bombičovi jestli by se dala sehnat Sokolovna. Pro Bombiče to nebyl problém.
Pak už to šlo ráz na ráz. Datel obvolal kamarády, převážně z organizačního týmu TIKOHRÁTEK, ať si každý pořídí hokejku a přijde do Sokolovny. Kupodivu se setkal u všech s kladným názorem.
Ještě jsme ani neuměli držet hokejku v ruce, natož vystřelit balónek jinak než po zemi, a  přišel Sojka s návrhem  zúčastnit se turnaje ve florbalu. Musím se přiznat, že tento nápad se většině moc nezamlouval ale nakonec jsme se nechali přesvědčit a na turnaj se přihlásili.

TÍM TO VŠE ZAČALO.